Vyhledávání fráze #lepek

Kdy lepek může způsobit nemoci a kdy naopak bezlepková dieta není vhodná

23. listopad 2015

Vědci, lékaři, odborníci i pacienti diskutovali v Praze o lepku a jeho vlivu na zdraví člověka. Jejich přednášky si nenechalo ujít na 150 lidí, kteří zamířili do budovy Akademie věd ČR. Seminář nazvaný "Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje" organizovali pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci výzkumného programu AV ČR „Potraviny pro budoucnost“, který je součástí Strategie AV21.  Pšenice je jednou z prvních domestikovaných plodin a lidstvo ji zná už asi deset tisíc let. Její dědičná informace je 6x větší, než lidská. Spolu s rýží a kukuřicí tvoří trojici nejdůležitějších plodin. Pěstuje se na 220 milionech hektarů, a to ve všech světadílech kromě Antarktidy. V současnosti je známo na 5 tisíc odrůd pšenice.  O pšenici se ale nemluví jen v dobrém. V poslední době přibývá lidí, kteří se jí naopak vyhýbají.  Nejde jen o celiaky, kteří nesnášejí lepek (gluten), tedy zásobní bílkovinu pšenice, nebo o pacienty s potravinovou alergií na pšenici. Podle prof. MUDr. Heleny Tlaskalové - Hogenové z Mikrobiologického ústavu AV ČR se v některých zemích stala bezlepková dieta hitem, módou, která má zlepšit zdraví. „Podle některých zpráv ji například v USA dodržuje až 20 procent všech obyvatel. Z bezlepkové stravy se tak stává dobrý byznys. Přitom zatím nebyla publikována žádná vědecká studie, která by prokázala její prospěšnost u zdravých lidí nebo potvrdila zlepšení sportovních výkonů.“ Od roku 2012 se začal v medicíně používat pro nově definovanou chorobu pojem neceliakální glutenová sensitivita.   Do této kategorie patří lidé, kteří sami přišli na to, že ačkoliv nemají celiakii ani alergii na lepek, potraviny vyrobené z pšenice, ječmene a žita jim způsobují zdravotní problémy. Bezlepková dieta jim někdy pomůže zbavit se trávicích obtíží, pálení žáhy, bolestí břicha, poruch spánku, vyrážek či brnění končetin. Přednáška: Detekce glutenu v potravinách, nová legislativní opatření Podle MUDr. Ivy Hoffmanové z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady lékaři dosud neví, co těmto lidem vlastně pomáhá: „Nevíme, zda je to absencí samotného lepku nebo nelepkových součástí zrna, placebo efektem či změnou jídelníčku.“  Podle lékařky by ti, kdo chtějí držet bezlepkovou dietu, měli znát i její rizika: „Takováto strava je chudší o vlákninu a o vápník.  Člověku, který se ji rozhodně držet, tak mohou chybět některé důležité živiny. Proto je potřeba, aby se lidé o jídelníčku poradili s lékařem nebo nutričním terapeutem. Pokud někdo usoudí, že by jeho zdravotní potíže mohl způsobovat lepek, měl by u něj lékař nejprve vyloučit pomocí jednoduchých serologických testů (vyšetření krve) celiakii a potravinovou alergii. A to je možné jen v době, kdy dotyčný lepek ještě jí,“ dodává lékařka. Podle prof. MUDr. Jiřího Nevorala z Fakultní nemocnice v Motole přibylo ve světě za několik desítek let i diagnostikovaných celiaků: „Tuto nemoc má jeden člověk ze sta. Dříve to byl jeden člověk z jednoho až tří tisíc lidí.“ Nárůst je podle odborníka ovlivněn i lepšími diagnostickými metodami. Zjistit celiakii včas je důležité. Jde totiž o autoimunitní onemocnění, kdy si tělo vyhodnotí lepek jako nepřítele. Reakcí je zánět s mnoha komplikacemi. Jedinou možností léčby je dodržovat do konce života bezlepkovou dietu.  Přednáška: Kvalita bílkovin pšeničného zrna z pohledu šlechtění, pěstitelské a zpracovatelské praxe Dříve se celiakie považovala za dětskou nemoc. Dnes se ví, že může propuknout v každém věku. U dospělých není diagnostika snadná, a proto mnoho z nich ani neví, že celiakii mají. Příznaky jsou totiž proměnlivé a často nesouvisí se zažívacím traktem, potvrzuje prof. Nevoral: „Jen jeden dospělý ze sedmi má klasické příznaky celiakie. Většinou jsou postiženy různé orgány, které si lékaři s celiakií vůbec nespojí. Celiakie může souviset například i s anémií, depresemi, neplodností, některými onkologickými onemocněními nebo s osteoporózou,“ vysvětluje lékař.  Toto onemocnění je pro pacienty i ekonomickou zátěží.  „Celiaci se i dnes musí potýkat například s tím, že bezlepkové potraviny jsou drahé,“ říká Ing. Blanka Rubínová ze Sdružení celiaků ČR: „Celiaci utratí průměrně o tři tisíce korun více, než lidé, kterým lepek nevadí.  A i když je výběr bezlepkových potravin mnohem širší než v minulosti, najít jídelnu či restauraci, kde se vaří bezlepkově, není snadné,“ potvrzuje ing. Rubínová a dodává: „Maminky zůstávají doma a vaří pro dítě, rodina tak přichází o jeden plat a dostává se často na okraj životního minima. Mnohdy mají potíže i lidé v zaměstnání, třeba když jedou na služební cestu.  Naprostá většina jídel v restauracích totiž obsahuje stopy lepku.“ Přednáška: Původ pšenice a její dědičná informace I této problematice se budou podle prof. Tlaskalové - Hogenové věnovat odborníci i příští rok: „Na jaře na seminář naváže setkání u kulatého stolu. Probírat se budou nejen problémy celiaků, ale i legislativní opatření, která by jim mohla zjednodušit život.“ Jak uzavírá prof. Ing Jaroslav Doležel z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR a koordinátor výzkumného programu „Potraviny pro budoucnost“, přesně to je cílem Strategie AV21: „Koordinace výzkumných aktivit mezi ústavy Akademie věd a partnery programu přispěje k lepšímu využití výzkumného potenciálu České republiky a k zajištění produkce dostatku kvalitních a bezpečných potravin.“ Přednáška: Neceliakální glutenová senzitivita a alergie na lepek   Reportáž ze semináře: Můžete si poslechnout další rozhovory: S ing. Václavem Dvořáčkem S ing. Blankou Rubínovou S lékařkou Ivou Hoffmanovou  Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin) a Viktor Černoch (oddělení mediální komunikace AV ČR).

Co chystáme v roce 2016? Workshopy, publikace, filmy a další…

25. leden 2016

Nejnovější informace o výsledcích akademického výzkumu zaměřeného na zajištění dostatku kvalitních potravin, nabídne letos náš výzkumný program „Potraviny pro budoucnost.“ Zájemci se mohou těšit na workshopy pro odbornou i laickou veřejnost, publikace, filmy i výstavy.  Jaro ve znamení šlechtění trav Letos chystáme mnoho zajímavých aktivit. Jednou z prvních bude hned začátkem března seminář, na kterém seznámíme české šlechtitele trav s nejmodernějšími vědeckými metodami, které jim pomohou v jejich práci. V dubnu do Olomouce přijedou kvůli travám i zahraniční vědci. Vyměňovat si budou poznatky o nadějných křížencích trav, takzvaných festuloliích, které kombinují agronomicky významné vlastnosti jílků (výnos a nutriční hodnoty) a kostřav (odolnost proti suchu, chladu a různým chorobám). Řasy mají potenciál Od 9. do 11. března nás můžete potkat na veletrhu „Věda, výzkum, inovace“ v Brně. U našeho stánku se dozvíte, jak se dají využít řasy a jaké zdraví prospěšné látky obsahují. Chceme také v tomto roce více propojit odborníky, vědce, akademiky i zástupce komerční sféry, kteří se zabývají řasovými biotechnologiemi. Připravujeme publikaci o aktivních látkách řas ve výživě, pro odborníky pak workshop o produkčních systémech pro kultivaci řas a o technologiích, které z řas pomáhají izolovat cenné látky. Vědci a filmy se společně potkají v Olomouci na 51. ročníku mezinárodního festivalu AFO Tématem tohoto největšího a nejstaršího festivalu populárně-vědeckých filmů na světě totiž budou geneticky modifikované organismy (GMO). Na toto téma pořádáme celodenní konferenci pro veřejnost, přednášky a samozřejmě chybět nebudou ani filmy s tématikou GMO. Do Olomouce pozveme ty nejzajímavější vědce a odborníky od nás i ze zahraničí. Hlavní hvězdou festivalu bude průkopník genetických modifikací rostlin, belgický molekulární biolog profesor Marc Van Montagu, který je držitelem Světové potravinové ceny. Academia film Olomouc se koná v Olomouci od 19. do 24. dubna. Obilí i lepek Ani v roce 2016 nezapomeneme na lidi, kteří trpí celiakií. Chceme iniciovat setkání odborníků u kulatého stolu, které by mělo přispět k hledání řešení některých problémů týkajících se celiakie a celiaků, například legislativy řešící stopy lepku v potravinách. Na dalším letošním semináři představíme nejnovější molekulární techniky ve šlechtění obilovin, které mohou pomoci tomu, aby se tato důležitá plodina stala odolnější vůči extrémním výkyvům počasí a změnila se k lepšímu i kvalita zrna. Zdraví Připravujeme i jednodenní konferenci o vlivu prebiotik a probiotik na zdraví člověka a workshop o tom, jak může změna stravy ovlivnit mikroflóru člověka. Plánujeme také seminář pro odborníky o bezpečnosti bakterií mléčného kvašení. Jablka na Floře Olomouc Na podzim se chceme zúčastnit mezinárodní květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, kde budeme mluvit o nových metodách šlechtění jabloní. Novinky ve zpracování přírodních materiálů Na interaktivních přednáškách v Praze představíme nové biotechnologické postupy umožňující zpracování přírodních materiálů i bio-odpadů pro jejich další využití. Plýtvání potravinami Zajímá nás také, proč lidé plýtvají potravinami. Budeme zjišťovat, jak se k tomuto problému staví česká veřejnost a chceme podrobněji analyzovat chování domácností v oblasti spotřeby potravin. Samozřejmě budeme i letos vydávat články, publikace, možná se někde potkáte s naší výstavou o řasách nebo navštívíte expozici v olomouckém muzeu Pevnost poznání, kterou chystáme. O všech našich aktivitách budeme psát na našich webových stránkách. Budeme se snažit, aby se výsledky vědeckého bádání dostaly co nejdříve a co nejsrozumitelnější formou přímo k vám.  

Kalendář

Nově přidaná videa