Probiotika - význam pro zdraví a stanovení jejich bezpečnosti

Seminář, který se konal 8. 11. 2016 v Praze, byl zaměřený na biologické vlastnosti a působení prebiotik, probiotik a synbiotik na člověka a jiné živočichy, jejich biotechnologické aplikace i požadované technologické vlastnosti pro výrobu produktů, které je obsahují.

 

Seminář pořádal výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 ve spolupráci s Laboratoří anaerobní mikrobiologie ÚŽFG AV ČR, v. v. i., Laboratoří buněčné a molekulární imunologie MBÚ AV ČR, v. v. i. a společností Milcom, a.s.

Zúčastnilo se na 40 zástupců Probiotické společnosti, lékařů, mikrobiologických a mléčných ústavů VŠCHT a ČZU, ústavů AV ČR a zástupci podniků a výrobců mléčných výrobků.

Seminář zahájil prof. V. Rada, který přednesl úvodní přednášku o prebioticích, s jejichž pomocí je možné stimulovat ev. modulovat růst různých druhů laktobacilů, bifidobakterií, laktokoků a probiotických streptokoků. Stejný mechanismus je uplatněn u novorozenců, kde lidské mléko obsahuje širokou škálu prebiotických oligosacharidů, které by se daly využít v biotechnologiích. 

Následovala prezentace Mgr. J. Hrdého, který se zaměřil na vlastní význam probiotických bakterií u zdravých jedinců, ovlivňování složení mikrobioty a působení na imunitní systém hostitele. Prezentovaná data konfrontoval s údaji o mikrobiotách pacientů se zánětlivými a imunitními chorobami, která ukazují v mnohých případech výrazně snížené hladiny probiotik a sníženou komplexitu střevní mikrobioty.

Složení potravy může ovlivňovat střevní mikrobiotu a umožnit rozvoj „zdravé“ mikroflóry i probiotické populace. O tom hovořila prof. H. Tlaskalová - Hogenová. Naopak některé diety vedou ke snížení diverzity mikroorganismů a následně k některým patologickým jevům.

Diverzitu bifidobakterií probral Ing. J. Killer. Ukázal, že jedna skupina bifidobakterií měla a má stabilizující vliv u mnoha druhů hmyzu. Tyto druhy se od probiotik vyšších živočichů liší.   

Technologické požadavky na vlastnosti a kritéria pro výběr mlékařských kultur nové generace byly tématem přednášky ing. M. Kavkové, která se zaměřila na počáteční testování na přítomnost genů hydroláz žlučových solí a exopolysacharidů. a konečné testování vlivu na kvalitu sýrů.

Novou technologii aplikace probiotik prezentovala ing. Šárka Horáčková, která popsala výhody enkapsulace probiotik a jejich uplatnění. Uvedený typ obalování prodlužuje životaschopnost probiotických kultur a umožňuje pasážovat živé bakterie do postgastrických částí trávicího traktu.

Molekulární metody hodnocení mléčných kultur představil ing. J. Mrázek. Vychází z přesného stanovení druhů mléčných bakterií přes detekci jednotlivých genů významných pro z probiotického a technologického hlediska, až po sekvenování celých genomů bakterií pomocí NGS technologií.

Následující den byla pro zájemce na MBÚ a ÚŽFG v Krči připravena praktická ukázka technik o kterých se bmluvilo na semináři.

Fotogalerie