Olomoučtí vědci vedli společně se špičkovými světovými odborníky prestižní odborný kurz v Číně

30. červen 2016

Týdenní workshop moderních metod zkoumání dědičné informace rostlin pořádala Zemědělská univerzita v čínském Nankingu (Nanjing). Profesorka Xiue Wang pozvala na kurz vědce, kteří se věnují různým oblastem tohoto studia. 


Prof. Jaroslav Doležel si pozvání velmi cení: “Organizátoři chtěli, aby akce upoutala pozornost. Pozvali tedy hvězdy v oboru, které všichni znají, vědí, co umí a o co se zasloužily. Byla to velmi prestižní příležitost, takže s přijetím pozvání jsem neváhal ani chvíli.“

Na kurzu přednášeli například profesor Bikram S. Gill z Kansaské státní univerzity v Manhattanu a jeho kolegyně Tatiana Danilova. Oba jsou špičkoví odborníci na cytogenetiku obilovin a chromozomové inženýrství. Nechyběl ani přední odborník na molekulární cytogenetiku, profesor Jiming Jiang z Wisconsinské univerzity v Madisonu. Prof. Jaroslav Doležel přednášel o průtokové cytometrii a jejích dvou významných aplikacích. Těmi jsou měření množství DNA v buněčných jádrech a analýza a třídění chromozomů, což je metoda, která vznikla v Olomouci a používá se při čtení dědičné informace pšenice. Jeho kolegyně Miroslava Karafiátová vedla kurz zaměřený na lokalizaci genových sekvencí na chromozomech pomocí tzv. in situ hybridizace.

Podle prof. Doležela si zaslouží organizátoři akce pochvalu za to, jak inspirativní program se jim podařilo sestavit. „Studenti dostali to nejlepší, co je dnes v této oblasti k dispozici. Program se skládal z přednášek a také z praktických cvičení, takže si účastníci mohli ověřit poznatky, o kterých jsme přednášeli. Mně osobně udělalo velkou radost to, že se organizátorům podařilo zapůjčit špičkový průtokový cytometr a sorter. Mohli jsme tedy nejenom ukázat naši metodu, ale každý student si připravil svůj vlastní vzorek, který si sám změřil.“

Kurzu se účastnilo na padesát vybraných studentů z celé Číny. Prof. Jaroslava Doležela překvapil  jejich entuziasmus: „Měli velký zájem, na což u nás už nejsme až tak zvyklí. Už dávno to nejsou bojácní studenti z Asie. Mluví dobře anglicky a jsou výborně připravení. Všechno si nahrávali a fotili.  Chtěli využít každou vteřinu. Neustále se nás ptali, diskutovali, byli ochotní pracovat až do večera“. Akce byla podle něj přínosem i pro samotné přednášející: Na kurzu mě hodně bavilo nejen to, že jsme něco naučili studenty, což je úžasný pocit, ale také to, že jsme se zároveň i my dozvěděli od kolegů nové věci“.

S profesorkou Xiue Wang a jejími kolegy olomoucká laboratoř dlouhodobě spolupracuje. „Je to jedno z nejlepších pracovišť na světě, které se věnuje zkoumání dědičné informace příbuzných druhů pšenice. To má velký význam, protože pšenice v průběhu domestikace a následného šlechtění ztratila důležité geny, zatímco její příbuzní je stále mají. Spojení našich moderních metod s materiály, které v Nankingu získali, má obrovský potenciál a v průběhu kurzu jsme plánovali i budoucí spolupráci“, říká prof. Doležel, podle kterého se Čína mění velmi rychle a rozvoj vědy nabírá raketové tempo. „Pokrok je obrovský. Kdysi jsme si říkali, že Číňané jen kopírují. To už dnes není pravda. Před dvaceti lety poslali talentované studenty na stáže do zahraničních laboratoří. Mnoho z nich sice v zahraničí zůstalo, ale na svou domovinu nezapomněli. Když do svých laboratoří hledali mladé kolegy, dávali přednost Číňanům, protože se s nimi dobře domluvili a věděli, že si toho jejich krajané budou vážit a budou tvrdě pracovat. Tito studenti se vrátili a nyní, se všemi zkušenostmi, znalostmi a kontakty vedou své laboratoře v Číně. Tato země má statisíce mladých motivovaných vědeckých pracovníků, kteří budou chtít dosáhnout nejvyšších met a vědcům na celém světě tak roste velká konkurence.“

Text: Radka Kvasničková


Fotogalerie